O sochařském díle rodiny Platzerů (SKOŘEPOVÁ, Zdeňka)
O sochařském díle rodiny Platzerů aneb Příspěvek k dějinám středoevropského sochařství.
Publikace se věnuje barokní fresce Jana Lukáše Krackera v kostele sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze. Přibližuje vznik díla, jeho ikonografii a umělecký kontext 18. století a doplňuje jej bohatá obrazová dokumentace celku i detailů fresky.
Monografie se věnuje monumentální fresce vídeňského malíře Jana Lukáše Krackera v lodi kostela sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze, kterou vytvořil v letech 1760–1761. Autoři publikace - Jaromír Šíp a Miroslav Korecký - v úvodní studii představují historický a umělecký kontext barokního díla, zatímco fotografická část Alexandra a Petra Paulů přibližuje fresku v celkových obrazech i detailních záběrech v černobílé i barevné reprodukci.
O sochařském díle rodiny Platzerů aneb Příspěvek k dějinám středoevropského sochařství.
Chcete se vyznat v divadelním světě a působit jako zkušený znalec, i když o něm mnoho nevíte? Fidelis Morganová nabízí s humorem a nadhledem příručku, která čtenáře seznamuje s divadelním prostředím, jeho zákulisím i odbornými pojmy. Ukazuje, jak se v divadelní společnosti orientovat a jak přesvědčivě hovořit o představeních, hercích či inscenacích. Praktický průvodce pro všechny, kteří chtějí o divadle alespoň trochu blufovat.
Das 15. und 16. Jahrhundert werden oft als das goldene Zeitalter der deutschen Malerei bezeichnet und brachten eine stolze Reihe grosser Künstler hervor. Als die drei grössten galten dem Humanisten Melanchthon: Albrecht Dürer, Matthias Grünewald und Lucas Cranach der Ältere. Melanchthons Urteil hat bis heute nichts an Gültigkeit verloren, und Lucas Cranachs Name bewahrte seinen Glanz.
Dieses Begleitwort erschien in gekürtzer Fassung als Vorabdruck in der Zeitschrift "Sinn und Form", herausgegeben von der Deutschen Akademie der Künste, Berlin.
Who's Who - Kdo je kdo v architektuře a příbuzných oborech v České republice 1993: Architektura - Urbanismus - Interiérová tvorba - Design scénografie - Výstavnictví - Kostýmní a oděvní tvorba - Zahradní architektura.
Ucelený obraz bohatství a logiky prostorové a ornamentální skladby vesnického stavení na Slovácku. Tato práce je založena na komplexním pohledu na celek vesnice v jeho vývoji.
In einem attraktiv gestalteten, mit zahlreichen Farbtafeln ausgestatteten Bildband stellt der Autor 87 zeitgenössische Leipziger Maler, Graphiker und Bildhauer vor. Wir begegnen dabei Künstlern wie Wolfgang Mattheuer, Werner Tübke und Bernhard Heisig, sowie deren Schülern, oft vereinfachend als »Leipziger Schule«...
Soubor grafických listů k veršům Victora Huga, které přeložil Svatopluk Kadlec. S předmluvou Vladimíra Denksteina.
Dílo předního českého avantgardního fotografa Eugena Wiškovského (1888-1964) není velké rozsahem, ani tematickou šíří, ale originalitou, myšlenkovou hloubkou a formálním mistrovstvím. Ve svých raných dílech z přelomu 20. a 30. let, patřících do stylu nové věcnosti, hledal ve zdánlivě neestetických objektech výtvarně působivé tvary, které oprošťoval výřezem, změnou měřítka nebo invenčním prací se světlem od podružností a nechával tak vyniknout jejich elementárním liniím, často zvýrazněným rytmickým opakováním...
Průvodce historickou expozicí Národního muzea v Lobkovickém paláci. Expozice sleduje vývoj českého národa na území Čech a Moravy, s přihlédnutím ke vztahům s bratrským národem Slováků, ve třech tematických rovinách: v oblasti politické, hospodářskosociální a kulturní.
Publikace obsahuje úvodní esej od Carla Bernariho, rozvádějícího dobově příznačný divadelní aspekt tvorby Tintoretta, a dále pečlivý katalog sestavený historikem umění Pierluigim de Vecchi. Chronologicky řazená díla jsou doplněna technickými parametry a informovaným textem o jejich vzniku a osudech. Publikace má 64 celostranných barevných příloh a kolem 570 malých černobílých reprodukcí obrazů.
Edice Poklady. Text napsal Jaromír Neumann, fotografoval Josef Prošek.
Paul Gauguin považoval maliarstvo za umenie, ktoré "pôsobí na dušu okľukou cez zmysly, ako hudba a jeho farebné tóny zodpovedajú harmóniám zvukov.“ Išlo mu teda aj o obsah, ktorý sa z impresionistického umenia vytratil. Chcel vytvoriť nový figurálny obraz. Zjednodušil líniu a do obrazu vniesol čisté farby, využívajúc ich rozdielne dištančné hodnoty na budovanie priestoru a objemu.
Z obsahu: Historický vývoj umeleckých remesiel na Slovensku | Umelecké remeslá na Slovensku po roku 1945 | Umelecké remeslo - tvorivá činnosť | Umelecké remeslá v tvorbe životného prostredia.