- Vyprodáno
Píseň písní, původně světská lidová svatební píseň orientální, v přebásnění J. Á. Komenského.
Píseň písní byla původem světská lidová svatební píseň orientální. K evropskému čtenáři přišla Píseň písní obvykle přes Bibli, kam však byla zařazena víceméně omylem jako dílo Šalamounovo. V té podobě, jak ji dnes čteme, byla známa již ve 4. století před naším letopočtem. K poznání nejpravděpodobnějšího dobového výkladu této velepísně v českém prostředí vede především přebásnění Komenského, které je zařazeno do jeho Kancionálu (1659). Najdeme tu označení, že jde o dialog Krista a církve, ale v básních dále vystupuje i ženich a nevěsta s družičkami, a to ve zcela citovém významu, který žhne milostnou touhou. Právě ona orientální smyslnost Písně písní se v Komenského přebásnění dostala do popředí a je ještě zvýrazněna tím, že ač autor vychází z originálu, je zcela zjevná i inspirace jeho osobním erotickým zážitkem.
3. vydání (v MF druhé)
Knížečka není klasicky vázána, listy jsou natištěny na tvrdém papíře a vloženy volně.