Vystěhovalci I. a II. (MOBERG, Vilhelm)

VILHELM MOBERG: Vystěhovalci I.

Románem o vystěhovalcích vytvořil Vilhelm Moberg dílo, které nemá ve švédské literatuře obdoby. Jeho čtyři díly, Vystěhovalci (1949), Přistěhovalci (1952), Usedlíci (1956) a Poslední dopis do Švédska (1959) jsou právem označovány za nejvýznamnější epický cyklus ve švédské literatuře dvacátého století a současná švédská kritika pokládá tyto romány za díla pro Švédsko reprezentativní. Celý cyklus byl mimořádně kladně přijat jak ve Švédsku, tak i v zahraničí, a byl přeložen do mnoha evropských jazyků. O jeho oblibě svědčí i skutečnost, že dílo bylo v nedávné době zfilmováno předními švédskými filmovými tvůrci a film byl promítán i u nás.

V Členské knižnici Nakladatelství Svoboda vychází v tomto roce I. svazek románu o vystěhovalcích, zahrnující jeho první dva díly, Vystěhovalce a Přistěhovalce. V příštím roce vyjdou v II. svazku oba závěrečné díly, Usedlíci a Poslední dopis do Švédska. 

V popředí bohaté galérie postav a postaviček, které si Moberg zvolil za hrdiny svého díla, stojí silný a sebejistý Karl Oskar Nilsson, který se od svých šestnácti let nikoho na nic neptal, protože nikdy nepochyboval, že jen on sám může a musí rozhodovat o svém osudu a o osudu své rodiny. Jeho milující, krásná a věrná žena Kristina přes svůj strach a pochyby následuje muže na nejisté cestě za oceán. Chlapec Robert je snílek a fantasta, poznamenaný a zmrzačený od dětství surovou rukou sedláka. Sekretář Danjel opouští starou vlast pro svou víru. Stará Fina-Kajsa jede do Nového světa za svým zbohatlým synem - a nachází opilého ztroskotance v ubohé chajdě. A konečně v celém Smalandu vyhlášená prostitutka Ulrika, prostořeká i dobrosrdečná, v útlém mládí znásilněná opilým hospodářem, odchází z vlasti, kde nacházela jen nespravedlnost, aby hledala a našla nový a důstojný život v nové zemi.

Motivů k cestě je tolik jako vystěhovalců, ale u všech jde především o vzpouru proti útisku vrchnosti, bídě a beznaději, o hledání svobody. Je velkým kladem Mobergovým, že americký svět vidí „zdola", zkušenostmi prostých lidí, že nepodléhá iluzím o tom, jako by americký svět byl dokonalý nebo dokonce ideální. Spisovatel klade s velkou uměleckou silou a přesvědčivostí důraz na lidské hodnoty, které dělají život snesitelný a dřinu přijatelnou. Jeho hrdinové jsou obyčejní, prostí lidé - to však neznamená, že by nám nabízel mravoličné a fádní vyprávění, že by románu chyběly napínavost, humor, dramatičnost, lidské teplo, tragédie i štěstí. Právě naopak. Pestré osudy jeho prostých hrdinů jsou organicky zasazeny do epického toku vyprávění a ještě více zdůrazňují pocit pravdivosti, úcty a lásky k lidem práce, který čtenář prožívá nad tímto realistickým dílem.

Co říci závěrem? Jde o knihu, která má pro své nesporné kvality nejlepší předpoklad stát se velkým úspěchem na českém knižním trhu a rozmnožit fond dobré překladové literatury.

VILHELM MOBERG: Vystěhovalci II.

Druhý svazek Mobergova velkolepého eposu o osudech švédských vystěhovalců do Ameriky obsahuje jeho dva závěrečné díly: Usedlíky a Poslední dopis do Švédska. (Oba první díly, Vystěhovalci a Přistěhovalci, vyšly již v prvním svazku v naší Členské knižnici.)

Když se skupinka šestnácti zbídačelých chalupníků ze švédského Ljuderu se svými ubohými zavazadly a bohatými nadějemi nalodila na plachetnici Charlottu, která je měla převézt přes oceán, psal se 4. duben 1850. V New Yorku přistáli 24. června. Vyčerpaní, hladoví a nemocní vkročili na půdu vysněné země, aby na ní svedli urputný boj na život a na smrt o vybudování nové existence.

Ne všichni v tomto boji uspěli, mnozí prohráli svou sázku se životem.

Ale poslední dopis do Švédska, který odesílá osmdesátiletý stařec a kterým se dílo uzavírá, oznamuje už jen smutný, ale prostý fakt, že děti jejich dětí již neumějí švédsky. Tehdy se psal rok 1890.

Vilhelm Moberg je skvělý psycholog a v strhujícím ději nám ukáže, jak se jeho hrdinové potýkají s těžkými životními podmínkami a jak se utvářejí jejich osudy. Nikdy však nevyhledává lacinou dramatičnost, jeho hrdinové jsou prostí lidé, jejichž jediným hrdinským činem, který za celý svůj život vykonali, byla vytrvalá a těžká práce. Románu však nechybí ani humor a vtip, nechybí mu ani sociální kritičnost, ani čtenářské napětí.

Je výsadou opravdu největších spisovatelů všech literatur a všech dob, že si dokáží zvolit za výhradního a jedinečného hrdinu svého díla život a duši prostého člověka. Vilhelm Moberg k nim patří. A román o vystěhovalcích patří rozhodně k největším dílům světové literatury dvacátého století.