Ledová kniha (SMUUL, Juhan)

JUHAN SMUUL, estonský básník a prozaik, pochází z rybářské vesnice na ostrově Muhu, kde se narodil r. 1922. Šest let navštěvoval školu a potom se jako mnoho chudých vesnických synků vrátil do rodné vsi, kde rolničil a rybařil se svým otcem do devatenácti let. Od roku 1941 sloužil pak v estonském oddíle Sovětské armády a roku 1943 napsal své první básně. Po válce se stal novinářem a později spisovatelem z povolání. Zprvu psal výhradně verše, které si pro svou bezprostřednost, svěží humor a hluboké pochopení lidského nitra získaly velkou popularitu, a roku 1952 byla jeho básnická sbírka, přeložená do ruštiny, vyznamenána Stalinovou cenou. V pozdějších letech lákala Smuula stále víc próza. Jeho první prozaická práce, „Dopisy ze Sygedate" (1955), vyšla již několikrát a nejen v estonštině. V témž roce se zúčastnil rybolovu na Atlantském oceánu a odtud pochází jeho zajímavá, humoristická a zároveň fantastická povídka „Podivuhodná dobrodružství Muhumských..." Na podzim roku 1959 vyplul Smuul s vědeckou výpravou na Japonské moře. Své dojmy z této plavby líčí v knize „Japonské moře, prosinec a lidské figurky".