Léčba neklidem (SAKI)

Hector Hugh Monro (1870-1916). Dospělí, zvířata a děti jsou tři základní témata britského humoristy Hectora Hugh Monroa (1870-1916), píšícího pod pseudonymem Saki. Autorův posměšně kritický pohled ovšem poněkud promíchal jejich obvyklé role. A tak může-li v jeho povídkách kocour promluvit a s neomalenou upřímností pozurážet noblesní společnost, uchylují se dospělí, uvěznění hůř než zvěř v zoo v klecích vlastních konvencí, často k chování pohříchu dětinskému. A proto snad pouze děti, nezatížené dosud společenským pokrytectvím, dokážou vidět věci takové, jaké jsou, a svou neochvějnou a přímočarou logikou demaskují absurditu světa, do něhož vstupují. Saki, který protrpěl dětství pod despotickým poručnictvím dvou staropanenských tet, který později pracoval jako policejní úředník v Barmě, než k údivu rodiny zakotvil v Londýně jako spisovatel, a který zemřel jako dobrovolník v zákopu první světové války, představuje svými satirickými, fantaskními i mysteriózními příběhy, v nichž se střídá duchaplný salonní humor podle vzoru Oscara Wildea s prvky recese a černé grotesky, jednoho z předních průkopníků moderní britské humoristické povídky. (Zdroj: úvodní slovo knihy Léčba neklidem, Levné knihy, Praha, 2001)