Dějiny techniky v Československu do konce 18. století (NOVÝ, Luboš)

Naléhavá potřeba dějin techniky je dnes již naprosto zřejmá a obecně uznávaná. Převratné technické změny v posledních desítiletích světového vývoje stále více potvrzují slova Karla Marxe o potřebě „dějin technologie“ pro pochopení celého společenského vývoje. Autoři líčí přehledně vývoj techniky v Československu, především těch stránek techniky ve výrobní sféře, jež mají význam pro pochopení celku československých dějin. Časově vycházejí od počátků českého osídlení a končí 18. stoletím. Osvětlují stupeň techniky dosažený v jednotlivých obdobích a zejména její vývoj i vztah k domácímu společenskému vývoji i světovému technickému pokroku, a to v celé oblasti výroby v zemědělství, hornictví, řemeslech a v průmyslových odvětvích, v dopravě i stavebnictví a zabývají se i otázkami organizace a racionalizace výroby, úlohou vědy, odborné literatury a škol. Dějiny techniky (od řeckého techné - znalost, obratnost) se zde chápou jako součást vývoje společnosti, vytvářející materiální předpoklady k přeměně sociálních řádů.

Specifika dějin techniky jako vědní disciplíny tkví v tom, že zkoumá technické předpoklady pracovního procesu v historickém vývoji a nikoli už výsledky tohoto procesu. Technický pokrok není záležitostí technických novinek a znamená něco jiného než mechanický souhrn vynálezů určité epochy, neboť nezáleží na tom, kolik technických novinek se v které epoše objevilo, ale jaké byly ekonomické podmínky, jež je vyvolaly v život a umožnily jejich uplatnění ve výrobě.

Vystižení a odlišení různých technik a technických vývojových trendů velmi napomáhá obrazové vybavení díla.

Určeno historikům vědy a techniky, historikům, pracovníkům technických oborů, učitelům dvanáctiletek a odborných škol i širšímu zájmu čtenářů.