„Naše ústava ukládá vrchnímu veliteli veškeré branné moci, aby se ujal tvůrčí práce v jejím skutečném, pozitivním budování. Z daných prostředků a za dané situace musí být organizováno dílo co nejlepší. Aby takovým mohlo být, vytkl Masaryk všeobecné zásady tohoto budování armády a obrany státu. Lze je v podstatě shrnout ve tři hlavní zásady:
První z nich se opírá o skutečnost, že nezdolná síla státu, je-li ve válce, záleží v tom, zda jsou obyvatelstvo a armáda proniknuty vědomím, že ’brání'. Je to tudíž zásada branné politické koncepce, definování státně politického poslání armády.
Druhá zásada těsně souvisí s první a lze ji vyvodit tak, že vědomí obrany dá armádě sílu tehdy, je-li armáda opravdu částí národa a přechází-li z národa do armády síla uvědomění a přesvědčení. Z toho plyne zásadní koncepce demokratického vojska
Konečně třetí zásada vyplývá z nutnosti vytknout armádě ideu pro její vlastní odbornou práci, která je vzpruhou všeho úsilí o odborné vedení armády."