- Vyprodáno
Deník z cesty do východní Indie Roberta Challa, adresovaný jeho strýci a podporovateli, je zajímavým dokumentem o každodennosti zaoceánské plavby na sklonku 17. století. Bystrý pozorovatel Challe bezprostředním způsobem zaznamenává den po dni cestu z Francie přes Kapverdské ostrovy, mys Dobré naděje, Madagaskar, Maledivy, Srí Lanku, Indii do Bengálska a zpět, se zastávkou na Antilách v Karibiku...
Deník z cesty do východní Indie Roberta Challa, adresovaný jeho strýci a podporovateli, je zajímavým dokumentem o každodennosti zaoceánské plavby na sklonku 17. století. Bystrý pozorovatel Challe bezprostředním způsobem zaznamenává den po dni cestu z Francie přes Kapverdské ostrovy, mys Dobré naděje, Madagaskar, Maledivy, Srí Lanku, Indii do Bengálska a zpět, se zastávkou na Antilách v Karibiku. Popisuje nejen všední život na lodi, který z jeho jednotvárnosti vytrhují setkání s cizími loděmi a následné námořní souboje, ale především exotické končiny, charakter obyvatel a jejich zvyky. Věcný styl jeho záznamů je prokládán úvahami, dokreslujícími způsob evropské reflexe těchto vzdálených zemí v době počínajícího osvícenství.
Kruh četby svazek 32. Z obsahu: Cestou do Béni-Ounifu - Bretonsko - Knížetství monacké - Most lásky - Bílé cesty - Balkán.
Autorka přijela do Toga za svým mužem, který tu v rámci nejširší mezinárodní spolupráce a pomoci rozvojovým státům propagoval odbíjenou, vybíral a připravoval národní družstvo. Setkala se s představiteli země, tradičními náčelníky i s prostými lidmi, nepokřivenými civilizací.
Vzpomínky z dvou cest na Ceylon (1910 a 1922). Napsal Ph. Dr. Otakar Pertold, s. docent srovnávacích dějin náboženství na filosofické fakultě Karlovy University. V Praze 1926. Nakladatelství J. Otto společnost s r. o.
Chtěli byste vědět, odkud vane v Zambii zlý vítr? Autorka sepsala na základě svého intenzivního výzkumu na černém kontinentu pozoruhodné příběhy o místním lidovém fenoménu čarodějnictví a léčitelství, který pochází ještě z dávných předkoloniálních dob.
Meine Polarfahrt auf der Gjöa 1903 bis 1907. Von der Baffins-Bucht zur Beringstrasse. Nebst einem Anhang von Oberleutnant Gottfried Hansen. Mit 140 Bildern und 3 Karten. Einzige berechtigte Úberzetzung aus dem Norwegischen von Pauline Klaiber.
Proč se člověk neustále snaží létat, zdolávat vrcholky hor, objevovat nové kouty Země? Protože je mu vlastní zvědavost a touha poznávat a z pocitu vítězství nad překonanou překážkou získává duševní sílu. A když někde objeví nesčetně kouzel a divů, potká úžasné lidi a na bicyklu překoná pohoří a dlouhé kilometry, je obdařen bohatstvím, o které jej nikdo nemůže připravit...
Autor zábavného CESTOPISU z Kanady není v individuální turistice rozhodně žádný nováček. Před lety se vzdal postavení usedlého úředníka a začal uskutečňovat svůj sen z mládí. Podíval se s rodinou do nejodlehlejších koutů světa a využil nejrůznější dopravní prostředky.
Vášnivý běžec a novinář Adharanand Finn se vydával do Afriky, aby našel odpověď na otázku: Proč se v žádné jiné zemi nerodí takoví běžci jako v Keni? Jak je možné, že právě běžci z jednoho keňského kmene už desítky let kralují v nejnáročnějších běžeckých disciplínách?
Středem autorova zájmu je paleta slavných nebo alespoň charakteristických osobností pařížského života 70. let z oblasti politiky, módy, hudby, filmu, umění, ale i osobností z různých konců světa.
Cestopis Zikmunda a Hanzelky v německém jazyce. Vyprávění je doprovázeno řadou černobílých dobových fotografií.
Autor jako dopisovatel Čs. rozhlasu během svého pařížského pobytu podnikal výpravy po zajímavých místech záp. Evropy a Afriky. Kniha je rozdělena do 9 bloků obsahujících 54 próz cestopisného a reportážního rázu. Navštívené země: Itálie, Belgie, Španělsko, Portugalsko, Francie, Německo, Alžír, Kongo, Angola a další.
Články z let 1861-1874. Drobné články cestopisné Na Černou Horu, Cařihrad a jeho život, Krkonošské črty, Poslední obrázky. Nakladatel Fr. Borový v Praze.
Vlak je skvělý dopravní prostředek, jede strašně pomalu. Vidíte z něj na spousty indiánských vesniček, díváte se jim skoro až do kuchyně... Oficiální peruánské statistiky říkají, že téměř polovina lidí v zemi žije v chudobě, pětina lidí v „extrémní" chudobě... Jedeme čarokrásným údolím, prudké horské srázy, přibývá vegetace, vody, přes řeku je most ještě z incké doby, není tu žádná rovina...
Ostrovy, majáky a mosty aneb Podivuhodná dobrodružství suchozemce v Baltském moři... Nemáme moře. Proč bychom moře potřebovali? Především kvůli majákům. Národ, který nemusí stavět majáky pro všechny námořníky bez rozdílu - pro rybáře i piráty
Reportážní kniha z cest po Austrálii mapující život tamních obyvatel.
Cestovní deníček ze Španěl zdatného žurnalisty a láskyplného sběratele dojmů Karla Čapka.