Hříšný vévoda (ASHWORTH, Adele)
Romantický příběh plný tajemství, nebezpečí a nečekaných odhalení. Příběh, v němž nechybí láska, touha a vášeň.
Lubomír Kubík zachycuje románovou formou životní osudy, a především tvorbu a publicistickou činnost Jaroslava Foglara, a to zejména ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století...
Lubomír Kubík zachycuje románovou formou životní osudy, a především tvorbu a publicistickou činnost Jaroslava Foglara, a to zejména ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století.
Jaroslav Foglar v polovině třicátých let konečně prorazil se svými romány a některé se doslova hluboce zapsaly do národní kultury, povědomí a jazyka („lovit bobříky...). Hlavně se ale uchytil ve vydavatelství Melantrich jako redaktor a posléze vedoucí redaktor časopisu Mladý hlasatel, se kterým dosáhl neuvěřitelného nákladu více než 100 tisíc výtisků, vytvořil systém dětských čtenářských klubů a vydával proslulé kreslené seriály, které ovlivnily a ovlivňují celé generace čtenářů (Rychlé šípy, Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří...). Za okupace přichází zákaz časopisu, Foglar pracuje jako nakladatelský lektor a pokračuje v aktivitách se svým skautským oddílem. Po válce opakuje fenomenální úspěch Mladého hlasatele a jeho čtenářských klubů, tentokrát s časopisem Vpřed. Rok 1948 však znamená praktický konec i tohoto časopisu...
Nelehkou cestu za uskutečněním jeho představy o práci s mládeží ozřejmují momentky z dobového společenského a politického života, zvláště za heydrichiády a bezprostředně před únorem 1948. Prostředí nakladatelského provozu a poměry v českém skautingu jsou dokresleny v osobních setkáních s postavami jako E. T. Seton, Ondřej Sekora či Otakar Batlička. Letité souputnictví s Jaroslavem Novákem, přední osobností československého Junáka a autorem chlapeckých románů, nebo působení legendární redakce Mladého hlasatele umožňují čtenáři udělat si představu o každodenní tvůrčí práci. Stranou nezůstává ani Foglarův osobní život, zvláště soužití s matkou a vztah s Martou Radvanovou.
Romantický příběh plný tajemství, nebezpečí a nečekaných odhalení. Příběh, v němž nechybí láska, touha a vášeň.
Děj Městečka na dlani se rozkládá do několika příběhů ze života, spjatého s přírodním a společenským koloběhem venkoveského maloměsta v době před první světovou válkou. Drda píše o plavení dříví, žních, důlní katastrofě, zasedání městské rady, o havířích i způsobu života na statku.
Dramatický příběh ženy o boji nejprve se surovým manželem, posléze se soudní mašinérií a konzervativností britské společnosti.
Parafráze Z. Šmída na folklórní motivy Strašidla a krásné panny, tentokrát však z prostředí temperamentního Chodska. Za nevázanou veselostí knihy, hříčkami a slovními špílci lze nalézt autorovu lásku a úctu k chodskému kraji a jeho lidem.
Zbyněk, profesí správce pozemků, se po mnoha letech setkává se svou dávnou láskou, aby jí pomohl se zdánlivě jednoduchým majetkoprávním problémem. Vrací se na venkov, do míst svého dětství a dospívání, a postupně se zaplete do nejasných okolností sporu o pozemek, ale také do své osobní a manželské krize.
Herlošovy veškery spisy - díl první. Husité čili Čechy od roku 1414-1424. Oddělení první: Jan Hus. Historicko-romantický obraz. S původními vyobrazeními od Ant. Königa.
Když se poprvé setkali, jako by propadli kouzlu. Lauru a Harryho spojí jeden z největších příběhů lásky 20. století. Milují se bezvýhradně a neustále překračují dosažené hranice. Opojeni sami sebou a obklopeni uměleckými přáteli koncem 30. let v Paříži. V dvojsamotářství jimi vytvořeného ráje daleko od světa v Provenci. Hrozí však, že skutečnost, jíž zdánlivě stále unikají, je nakonec dostihne.
Poppy Day byla od chvíle, kdy si vzala svou dětskou lásku Martina, velmi šťastná. Manžel ale musel odejet do války daleko od domova a Poppy nezbývalo nic jiného než počítat dny zbývající do jeho návratu. Jenže jediné zaklepání na dveře dokáže převrátit celý život naruby...
Když se sedmnáctiletá Jana dostane do vysněného Tokia, nejraději by zde zůstala navždy. Záhy se přesvědčí o tom, jak nedozírné následky může takové přání mít. Ocitne se totiž uzavřená v magickém kruhu rušné čtvrti Šibuja...
Román se odehrává v 2. polovině 19. století. Začíná v Kanadě a pak se přesouvá na západ Spojených států, kam v té době mířily kolony vystěhovalců. Hlavní postavou je venkovský chlapec Jim, který zdědil po předcích kromě nespoutané povahy také hlubokou náboženskou víru. Na přání ovdovělé matky se z Jima stane kazatel, ve kterém se však protestantská víra neustále střetává s divokou povahou.
Do už beztak dramatických událostí v luxusním sídlišti na pohádkově krásném pobřeží Floridy krutě a bezohledně vpadá hrůzný uragán, který bleskově a tvrdě prověřuje charaktery jednotlivých postav, jejich postoje, činy, smyslné vášně i čisté lásky. Zdánlivě nelogicky si pak nelítostný živel pohrává se životy podvodníků a podrazáků stejně jako lidí spravedlivých...
Kniha „Novotného dítě ...ale jinak jsem normální..." je románovou metodou zpodobnělý životopis autora, který se pohybuje v okolí tehdejšího Gottwaldova.
V důsledku genetického experimentu vznikli první „zdokonalení" lidé — slanové. Inteligentnější, fyzicky zdatnější, pomaleji stárnoucí druh ovládající telepatii a čtení myšlenek. Není divu, že lidé zahájí proti slanům vyhlazovací válku, více než podivné však je, že ani sami slanové nejsou jednotní a vedou neméně lítý boj mezi sebou. Boj o to, kdo bude koho nakonec ovládat.
Na zámek Cardow je přijata mladá hospodyně. V usilovné snaze udržet si nové místo - a svá tajemství - brzy zpustlé sídlo, jehož majitel se zdržuje v Londýně, značně zvelebí. Pak ale na ni padne vážné podezření. Lord Walrafen se vrací na místa, na něž nemá pěkné vzpomínky. Na zámku prý straší - ale ten, kdo zabil jeho strýce, nebyl duch. Zavraždila ho krásná Aubrey?
Kniha je zvláštním druhem autobiografie, kdy autor vypráví především o rybaření, rybách, vodě a přírodě vůbec. Jsou to příběhy o rybách, průzračné, čistotné příběhy lidského prahnutí po nejobyčejnějším štěstí uprostřed dobrých lidí a stromů a jezů a ryb, uprostřed pravěce plné a spravedlivé přírody.