Ostrovy přízraků (FALCONER, Colin)

Psal se rok 1628 a majestátní BATAVIA, vlajková loď všemocné nizozemské Spojené východoindické společnosti, vyplula za bohatstvím a slávou k dalekým břehům tajemné Indie. Všichni na palubě snili o bohatství, štěstí, slávě a lepším životě, které na ně údajně čekaly kdesi v dálce. Kromě nich vezla Batavia velice cenný náklad, o kterém zpočátku věděli jen zasvěcení. Útrapy několik měsíců dlouhé plavby přesáhly únosnou mez, když loď těsně před cílem ztroskotala.

Lékárník Jeronimus Cornellisen prchl z protestantského Nizozemí, aby unikl inkvizici a uskutečnil obludnou vizi, k níž se cítil být povolán Bohem. Neštítil se využít těch nejtemnějších stránek lidské povahy, aby dosáhl svého a nastolil zvrácené a kruté království.

Zbabělost, sobectví, pokrytectví, nenasytnost a lhostejnost k utrpení druhých se staly osnovou pevné sítě, v níž živořilo na tři sta trosečníků. Nebylo kam utéct; nebylo kde se skrýt. Svět, který znali, klesl na mořské dno spolu s rozlomeným vrakem Batavie. Ostrovy, na nichž ztroskotali, musely být prokleté. Všechno to, v co věřili a co ctili, se změnilo ve svůj pokřivený a zrcadlově obrácený obraz.

Zlý sen, který trval několik měsíců, neskončil ani po příjezdu záchranné lodi. Přísné tresty nedokázaly vymazat přízraky krutosti, bezohlednosti a násilí. Vzpomínky na prolitou krev se staly prokletím všech, kteří jako zázrakem vyvázli živí.

Po více než tři sta letech ostrovy vydaly svědectví.