Tajná historie Moskvy (SEDIA, Ekaterina)

Každé město má svá tajná místa. Moskva v bouřlivých devadesátých letech 20. století není výjimkou; její občané hledají bezpečí ve světě pod ulicemi - v temném obrovském světě magie, plačících stromů a ptáků albínů, kde pohanská božstva a další obyvatelé vyprávějí své příběhy a šeptají podivné pohádky těm, kdo chtějí naslouchat.

Galina je mladá žena, kterou postihla - podobně jako všechny její vrstevníky - zločinnost a nezákonnost nového Ruska. Uprostřed tohoto chaosu se její sestra Máša promění v kavku a uletí pryč. Galina se spojí s Jakovem, policistou vyšetřujícím pohřešované občany. Jejich pátrání je zavede do podzemní říše zakrývaných pravd a archetypů, ocitnou se mezi realitou a mýtem, mezi minulostí a současností, mezi hrdostí a zradou ... v temné historii Moskvy.

Ukázka: 

A pak zazněl ten výkřik - nejdřív ji napadlo, že to byla kočka sousedů, které někdo dupnul na ocas, a ona si hlasitě stěžovala na drsné zacházení, a Galina si ještě více schovala hlavu do polštáře. Pak si ale uvědomila, že to nebyl kočičí nářek, ale lidský. Mimino.

Odhodila polštář na stranu a běžela, ponožky jí klouzaly po hladké dřevěné podlaze. Nářek vycházel z koupelny a Galina zabušila na zamčené dveře. Neozvala se žádná odpověď... Mimino, které mělo stále ještě pupeční šňůru, leželo na zemi. Ječící nachová věc, kterou matka rychle sebrala a začala otírat do ručníku. Galina se rozhlédla mezi bílým porcelánem toalety a oprýskaným okrajem vany. Marnost. Zrcadlo. Okno. Okno bylo otevřené. Ale Máša nikde.
Matka se tak zabývala miminem, že ani nezaznamenala, že její nejmladší dcera zmizela. Galina se podívala ven z okna, jako by očekávala, že se bude Máša díky nějakému zázraku vznášet osm pater nad zemí. Vzduch před ní byl prázdný s výjimkou jediné osamělé kavky, která létala stále v kruzích dokola.