Jmenuji se Světlana Allilujeva, narodila jsem se v Moskvě 28. února 1926. Matka zemřela v listopadu roku 1932, ale až do svých šestnácti let jsem nevěděla, že spáchala sebevraždu. Můj otec zemřel roku 1953. Jmenoval se Josif Vissarionovič Stalin...
Jmenuji se Světlana Allilujeva, narodila jsem se v Moskvě 28. února 1926. Matka zemřela v listopadu roku 1932, ale až do svých šestnácti let jsem nevěděla, že spáchala sebevraždu. Můj otec zemřel roku 1953. Jmenoval se Josif Vissarionovič Stalin.
Světlana musela být citlivá, vzdělaná žena. Pracovala jako profesorka a překladatelka. Ve svém okolí se setkávala se dvěma diametrálně odlišnými názory na svého otce: byl to vrah, despota, diktátor. Ale taky vůdce, osobnost, velký muž. Sama lavírovala podobně - věděla, že ji otec miloval, ale zároveň byl nesmírně náladový a psychicky ji mučil.
V šestnácti se zamilovala do židovského filmaře, ale Stalin zařídil, aby dostal deset let v pracovním táboře. Prošla dvěma manželstvími a roku 1963 se v Moskvě vášnivě zamilovala do indického komunisty Bradžéše Singha. Když zemřel, odjela s jeho popelem do Indie a doma zanechala tři děti... V Dillí požádala na ambasádě USA o politický azyl a přes Řím a Ženevu se dostala do New Yorku. Napsala pozoruhodnou knihu Dvacet dopisů příteli, na které poměrně zbohatla. Potom však podlehla psychickému nátlaku, stala se členkou sekty a potřetí se provdala. A zanedlouho zjistila, že ji sekta obrala o většinu peněz. Za dramatických okolností utekla a skrývala se v USA a později ve Velké Británii. Roku 1984 se nečekaně vrátila do Sovětského svazu - její děti se s ní odmítly setkat. Světlana Allilujeva zemřela v Pine Valley Nursing Home ve Wisconsinu 22. listopadu 2011.
Vynikající biografický román plný napětí a nečekaných zvratů. Pohnutý osud, který se před námi odvíjí jak na filmovém plátně.
Přestože agent Charlie trpí nevyléčitelnou chorobou, nechá se najmout do zpravodajských služeb na zdánlivě jednoduchý úkol — ukrást dokumenty z trezoru vlivného politika. Na pomoc mu přispěchá dávný přítel Nick. V tu chvíli ani jeden z nich netuší, do jak nebezpečné hry se pustili. Nejenže čelí obvinění z vraždy, ale hlavně musí bojovat o holý život.
Bernhard Schlink, českému čtenáři dobře známý románem Předčítač a povídkami Útěky z lásky, se ve svém nejnovějším románu zabývá nacistickou minulostí Německa, která prostřednictvím individuálních osudů prolíná do současnosti. Napínavý příběh hlavního hrdiny je zároveň cestou k vlastní identitě.
Kdyby ještě žil Chandler, psal by jako Connelly. A Phil Marlowe dnešní doby by se jmenoval Harry Bosch. služby maximálně využít. Přání se mu vyplní: jednoho rána přistanou na jeho stole hned dva nové případy. Prvním z nich je vražda z roku 1989, jejímž pachatelem je podle rozboru DNA devětadvacetiletý násilník. Je ovšem možné, aby spáchal vraždu v pouhých osmi letech? Anebo se v laboratoři dopustili strašlivého omylu? Pokud by platila druhá možnost, zpochybnilo by to všechny případy, v nichž...
Úplné nádherné vydání, opatřené ilustracemi, umělecky provedenými.
Autorka postavila ve svém románu proti sobě dva světy: svět finančníků a spekulantů v New Yorku na východě a svět pionýrů v drsné přírodě Skalistých hor v Montaně na západě USA.
Rok 1628. Majestátní BATAVIA, vlajková loď všemocné nizozemské Spojené východoindické společnosti, vyplula za bohatstvím a slávou k dalekým břehům Indie. Všichni na palubě snili o bohatství, štěstí, slávě a lepším životě. Kromě nich vezla Batavia cenný náklad, o kterém zpočátku věděli jen zasvěcení. Útrapy několik měsíců dlouhé plavby přesáhly svou mez, když loď těsně před cílem ztroskotala.
Lady Emma Wells-Finchová, spořádaná anglická učitelka, je odhodlaná zničit během výletu do Ameriky svou dobrou pověst, aby se vyhnula nucenému manželství. Hezký texaský golfista Kenny, který jí má dělat průvodce, si však žádný skandál nemůže dovolit. Ale jak se mu má vyhnout, když ho ta panovačná dáma tolik přitahuje?
Nedávno ovdovělá majitelka přímořské vinice Asquonset na Rhode Islandu Natalie Seebringová se hodlá provdat za svého dlouholetého zaměstnance Carla Burkeho. Její dvě dospělé děti Susanne a Greg však s matčiným rozhodnutím nesouhlasí. Natalie je chce přesvědčit, a proto si najme Olivii Jonesovou, restaurátorku fotografií, aby jí pomohla sepsat paměti...
Už po pět století provádí Zemská Unie (federace zahrnující 85 planet) mocnou expanzi do celé Galaxie. Postupem času si však vlády začínají uvědomovat, že sbližování s příliš primitivními civilizacemi vyvolává ekologické katastrofy...
Nepřátele nestačí jen zabít! To, co igeřané svým příchodem vnesli na Fomalhiwu, je horší než jakákoliv zbraň: idea přímočarosti, kult rozumu, odvržení starých lorganských příkazů. Všemocní argia—luové mají náhle svázané ruce. Cizácká filozofie Přímé cesty si našla své přívržence i ve vlastních řadách. Nezbývá než oživit starý rituál a bez ohledu na nebezpečí znovu po staletích postavit Věže...
S Janem Palečkem čtenář prožívá vzrušená léta jednání o svobodu víry v době těsně po husitských vojnách, nahlédne do mocenských snah poloviny patnáctého století a v netradičním pohledu pozná i krále Jiříka, ale také si s Kubkovým Palečkem připomene úsilí národní společnosti o pochopení smyslu vlastních dějin.
Příběh dvou skotských bratrů na pozadí dramatických dějinných událostí.
Živé knihy B. Svazek VI. Rediguje Dr. Miloslav Novotný. Na podzim r. 1926 vytiskla tiskárna J. Hencla "Gutenberg" v Praze v 1750 výtiscích pro vydavatelstvo "Družstevní práce" v Praze, zapsané společenstvo s r. o. Kresby, úpravy a návrh vazby Josefa Čapka.
Ze španělského originálu El hablador, vydaného nakladatelstvím Seix Barral v Barceloně r. 1995, přeložila Anežka Charvátová.
Hlavní hrdina, čerstvý třicátník, vede úplně obyčejný život, který není ničím zvláštní - chodí do práce v IT firmě, slušně vydělává, práce ho ale nenaplňuje. Necítí žádnou sounáležitost se světem, ve kterém žije, společnost a lidé jsou mu cizí. Všímá si absurdit kolem sebe, není schopen se začlenit a vnitřně identifkovat, nezapadá do okolí, ani nechce, a propadá se do stavů nekonečné beznaděje.
Jmenuji se Světlana Allilujeva, narodila jsem se v Moskvě 28. února 1926. Matka zemřela v listopadu roku 1932, ale až do svých šestnácti let jsem nevěděla, že spáchala sebevraždu. Můj otec zemřel roku 1953. Jmenoval se Josif Vissarionovič Stalin...
