Jmenuji se Světlana Allilujeva, narodila jsem se v Moskvě 28. února 1926. Matka zemřela v listopadu roku 1932, ale až do svých šestnácti let jsem nevěděla, že spáchala sebevraždu. Můj otec zemřel roku 1953. Jmenoval se Josif Vissarionovič Stalin.
Světlana musela být citlivá, vzdělaná žena. Pracovala jako profesorka a překladatelka. Ve svém okolí se setkávala se dvěma diametrálně odlišnými názory na svého otce: byl to vrah, despota, diktátor. Ale taky vůdce, osobnost, velký muž. Sama lavírovala podobně - věděla, že ji otec miloval, ale zároveň byl nesmírně náladový a psychicky ji mučil.
V šestnácti se zamilovala do židovského filmaře, ale Stalin zařídil, aby dostal deset let v pracovním táboře. Prošla dvěma manželstvími a roku 1963 se v Moskvě vášnivě zamilovala do indického komunisty Bradžéše Singha. Když zemřel, odjela s jeho popelem do Indie a doma zanechala tři děti... V Dillí požádala na ambasádě USA o politický azyl a přes Řím a Ženevu se dostala do New Yorku. Napsala pozoruhodnou knihu Dvacet dopisů příteli, na které poměrně zbohatla. Potom však podlehla psychickému nátlaku, stala se členkou sekty a potřetí se provdala. A zanedlouho zjistila, že ji sekta obrala o většinu peněz. Za dramatických okolností utekla a skrývala se v USA a později ve Velké Británii. Roku 1984 se nečekaně vrátila do Sovětského svazu - její děti se s ní odmítly setkat. Světlana Allilujeva zemřela v Pine Valley Nursing Home ve Wisconsinu 22. listopadu 2011.
Vynikající biografický román plný napětí a nečekaných zvratů. Pohnutý osud, který se před námi odvíjí jak na filmovém plátně.