Dcera slavného divadelního ředitele sira Geralda du Mauriera, Daphne du Maurier, byla vychovávána doma v Londýně a pak v Paříži, než napsala roku 1931 svůj první román Duch lásky. Následovaly ještě tři romány a otevřeně upřímná biografie jejího otce, než z ní roku 1938 k jejímu údivu udělal román Rebecca (Mrtvá a živá) jednu z nejpopulárnějších autorek současné doby. Skoro všech jejich patnáct románů se stalo bestsellery a některá její díla byla úspěšně zfilmována. Diváky byl zvláště oceňován film natočený podle románu Mrtvá a živá, v němž hrál hlavní roli Laurence Olivier, a potom zfilmované povídky Ptáci a Neohlížej se, miláčku. Napsala též zajímavou biografii Branwella Brontea a historii své viktoriánské rodiny, dva svazky své vlastní autobiografie a Mizející Cornwall, výmluvnou evokaci milovaného kraje, který tvoří tak silnou složku jejího díla. Daphne du Maurier byla provdána za generálporučíka sira Fredericka Browninga, nositele řádů KCVO a DSO (komtur Řádu královny Viktorie a nositel řádu Za statečnost před nepřítelem), který se stal roku 1969 komandérem Řádu britského impéria. Když roku 1989 zemřela, napsala o ní Margaret Forsterová pochvalně: „Žádný jiný populární autor nevzdoroval tak vítězně jakékoli klasifikaci... Uspokojovala všechna sporná kritéria populárního romanopisectví, a přesto dostála také všem přísným požadavkům 'vážné literatury', což je něco, čeho dosáhne jen velmi málo prozaiků." (Zdroj textu: přebal knihy "Vládni, Británie", Dialog, Praha, 1995.)