Čas a místo (TRIFONOV, Jurij)

Svérázným zrcadlovým románem Čas a místo uzavřel před čtyřmi lety známý moskevský prozaik Jurij Trifonov i celé své životní dílo. Krátce před smrtí charakterizoval román slovy: „Napsal jsem o neúspěšném spisovateli, který píše neúspěšný román o neúspěšném spisovateli, na jehož cestě za úspěchem nejsou ve hře vždy jen talent a poctivost." Trifonovův hrdina Antipov zápasí totiž stejně jako hrdina jeho „neúspěšného románu" s podivnou zrakovou vadou, Nikiforovovým syndromem, který způsobuje strach pohlédnout tváři v tvář životu. Ve třinácti samostatných záběrech, inspirovaných metodou filmové zkratky, najdeme kromě spisovatelova zápasu se sebou samým i celou škálu obrazů lidské existence, a to od nejvšednějších poloh, citových stresů či úzce dobových tlaků až po osudné hloubky lidské psychiky. Svému vyprávění o učitelích a studentech literatury, o spisovatelích, kriticích a redaktorech, o náklonnostech, antipatiích, manželských a mileneckých láskách dokázal autor volbou vhodné klíčové věty, historického údaje či pronikavé myšlenky vtisknout hlubší smysl a etickou nadčasovost. Jurij Trifonov na konci života skutečně „nahlédl do propasti let", jak si přál, a vymezil nejen podíl „času" a „místa" ve výsledném obrazu individuálního osudu, ale také rozhodující roli „utrpení" a „lásky" v lidském životě i v uměleckém díle.