Román Čas, kdy se muži přestali smát je hořkou groteskou o šedesátnících, kteří se dlouhá léta scházejí ve vinném výčepu „U Starého vinaře“ a hovoří s jim vlastním černým humorem o svých problémech, prohrách i řídkých vítězstvích, o svých minulých i současných milostných vztazích. Nechtějí totiž brát vážně ani svá přibývající léta, ani skutečnost, že se jim život nepovedl podle jejich představ...
Román Čas, kdy se muži přestali smát je hořkou groteskou o šedesátnících, kteří se dlouhá léta scházejí ve vinném výčepu „U Starého vinaře“ a hovoří s jim vlastním černým humorem o svých problémech, prohrách i řídkých vítězstvích, o svých minulých i současných milostných vztazích. Nechtějí totiž brát vážně ani svá přibývající léta, ani skutečnost, že se jim život nepovedl podle jejich představ. S věkem přichází ještě nedostatek peněz, problémy v práci tak typické pro dnešní dobu, nemoci, pocit osamění a promarněných let. Rodiny se jim víceméně rozpadly, nikdo je nepotřebuje, nikdo o ně vlastně nestojí, jsou z nich stárnoucí outsideři. Přesto se snaží aspoň navenek jeden před druhým působit sebevědomě, a hrají spolu hru na mužské. K čemuž alkohol vydatně pomáhá.
Jejich ženské protějšky na tom nejsou o moc lépe, a rozhodně svým přístupem hrdinům jejich život neusnadňují; střetávání ženského a mužského světa je zdrojem řady komických situací a gagů, paradoxních momentů, popisovaných s lehkou nadsázkou. Hrdinové a jejich partnerky si řeší své problémy po svém, ač dost klopotně, protože najednou už nestačí se jen věcem vysmívat a ironizovat je. Nešťastná smrt jednoho z kamarádů od „Starého vinaře“ dává šanci brát život konečně seriózně, ale ani tentokrát tuto šanci kdysi veselí kamarádi smysluplně nezužitkují.
Satira na zdánlivé úspěchy, na povrchní hospodské povídačky o vlastní důležitosti, na milostná vzplanutí zralého věku.
Méně známými Ovidiovými deníky z vyhnanství můžeme vedle Epistulae ex Ponto (Listy z Pontu) nazvat právě tento spis Tristia alias Žalozpěvy, kdy Ovidius opouští začátkem zimy r. 8. po Kr. Řím a nastupuje dalekou a dobrodružnou cestu do Tomidy.
Čtvrtá část historické ságy z období konce 16. století vypráví osudy venkovského šlechtice a lékaře ve službách krále. Na pozadí neutěšené doby náboženských a mocenských bojů se odehrávají soukromé příběhy lidí u dvora, a to nejen ve Francii, ale například i v Anglii u královny Alžběty.
Děj vrcholného díla Stanislawa Lema, jednoho z nejlepších autorů science fiction, se odehrává na vzdálené planetě Solaris, osídlené živým oceánem, který projevuje zvláštní druh inteligence: dokáže zhmotnit nejskrytější lidské myšlenky, vytvořit kopie dávno zemřelých lidí...
Maxim Seymour, markýz z Bradbury, je křivě nařčen ze zrady anglické královny. Ze msty dá unést mladičkou neteř člověka, který mu ukradl titul a majetek, uteče s ní z Anglie a uvězní ji na starém polorozpadlém hradě. Půvabná Elise ale není křehká květinka, která by si dala podobné jednání líbit, a Maxim je stále více okouzlen její odvahou a temperamentem. Z počáteční nenávisti se mezi oběma mladými lidmi vyvine silný cit a vášnivá láska. Jejich štěstí však stojí v cestě nejen dvorské intriky...
Na londýnském předměstí je hrůzným způsobem vyvražděna celá rodina a způsob se nápadně shoduje s neobjasněnými vraždami z roku 1811. Vrah jako by kopíroval knihu Thomase Quinceyho nazvanou Vražda jako umění. I proto se Quincey sám stane hlavním podezřelým. S pomocí dcery Emily musí odhalit pravdu dřív, než bude prolita další krev…
Edice: Světová knihovna č. 66 | Kniha obsahuje úvodní slovo překladatele a dvě povídky: Sídlo lásky a Kupec Grímur umírá...
Dobrodružná romantická legenda o indiánské princezně Pokahontas z doby kolonizace americké Virginie. Příběh o lásce indiánky k anglickému cestovali a kolonizátorovi, který ji zavede až na anglický královský dvůr.
Závěrem vzpomínání na lidičky mých venkovských obvodů předkládám čtenářům knížku vzpomínek na významné osobnosti. Většina vzpomínaných byla mými pacienty a mnozí z nich se stali během let našimi přáteli. Tato přátelství, pokud je nepřervala smrt, trvají dodnes...
První díl románu Vlasty Javořické vypráví osudy ženských obyvatelek venkova v první polovině 20. století.
„Na mieste činu“ je pätnásta Rajského knižka. Tak ako predchádzajúce, aj táto nie je len ľart pour ľart. Je to knižka angažovaného nepokoja, ktorý sa prenáša na čitateľa. Dobrého, osožného nepokoja, pomáhajúceho človeku nielen svet chápať, lež ho aj formovať na svoj obraz.
Od té doby, co Marin nechala celý svůj předchozí život za sebou, s nikým ze své minulosti nemluvila. Dokonce ani její nejlepší kamarádka Mabel neví pravdu o tom, co se během několika posledních týdnů stalo. Ale přestože je na univerzitě v New Yorku, tisíce kilometrů od domova v Kalifornii, stále nemůže zapomenout na svůj domov a tragédii, před kterou se snažila utéct...
Náčelník Siouxů Zpívající šíp je moudrý a statečný muž. Při návratu z válečné stezky přináší ke svému kmeni malého bílého chlapce. Hoch jménem Usměvavé oko pak vyrůstá spolu s náčelníkovým synem Hokotou a stává se Indiánem. Oba hoši se naučí lovit zvěř a být užiteční svému kmeni. Na prériích prožívají jedno dobrodružství za druhým a stanou se skutečnými bratry...
Prastaré tajemství z pravěku dosáhne do současnosti a ovlivní život 17leté Lindy. Není pro ni jednoduché vyrovnat se s tím, že babička je jiná než ostatní ženy a že zvláštní schopnosti má i její matka a ona sama. Je to prokletí, nebo dar? Příběh, začínající kdysi v keltské osadě, pokračuje ve středověkém klášteře a končí v současné Praze. Vlastně nekončí, je to jen další článek řetězu života...
Kniha vypráví drsný příběh odvahy a dobrodružství, které prožívá posádka plachetnice, rodina Douglasových, jež se vydává na cestu kolem světa. Když loď ztroskotá, ocitají se členové posádky před nelehkým úkolem - přežít uprostřed divoké přírody!
Děj Městečka na dlani se rozkládá do několika příběhů ze života, spjatého s přírodním a společenským koloběhem venkoveského maloměsta v době před první světovou válkou. Drda píše o plavení dříví, žních, důlní katastrofě, zasedání městské rady, o havířích i způsobu života na statku.
Román Čas, kdy se muži přestali smát je hořkou groteskou o šedesátnících, kteří se dlouhá léta scházejí ve vinném výčepu „U Starého vinaře“ a hovoří s jim vlastním černým humorem o svých problémech, prohrách i řídkých vítězstvích, o svých minulých i současných milostných vztazích. Nechtějí totiž brát vážně ani svá přibývající léta, ani skutečnost, že se jim život nepovedl podle jejich představ...
