WALTARI, Mika
MIKA WALTARI (1908-1979), nejznámější finský spisovatel dvacátého století, vstoupil do literatury jako básník hlásící se k programu avantgardního sdružení „Nositelé ohně“. Svůj první román, nazvaný Má velká iluze, vydal již ve dvaceti letech; jeho další tvorba pak jasně ukázala, že Waltari je autorem mnohostranným, jenž dokáže stejně tak dobře psát o rodných Helsinkách, jako o pochmurném finském venkově a který svůj talent uplatní v natolik rozdílných žánrech, jako jsou velkolepé historické fresky, detektivní romány, psychologické prózy, pohádky, básně, cestopisy nebo nábožensky zaměřená pojednání.
Ač Miku Waltariho proslavily především rozsáhlé poválečné romány těžící ze světové historie (Egypťan Sinuhet, Tajemný Etrusk, Pád Cařihradu nebo Nepřátelé lidstva), jedním z jeho nejprůkaznějších uměleckých počinů je dvojice knih Cizinec přichází a Dohra. Zatímco první novela vyšla česky již v roce 1941, tedy pouhé čtyři roky od svého originálního uveřejnění (v novém, moderním překladu ji vydal Knižní klub v roce 2005), navazující dílo je našim čtenářům zpřístupněno vůbec poprvé.
Knižní klub dále vydal trojici Waltariho detektivek Kdo zavraždil paní Skrofovou?, Omyl komisaře Palmua, Hvězdy to řeknou a knížky pohádek Čínská kočka a Bílý slon.
(Zdroj textu: přebal knihy "Dohra", 2006, Knižní klub, Praha, ISBN 80-242-1782-1.)