Publikace je určena pro řidiče malých...
Snad proto, že Czechowicz (1903-1939) nevychází ani z ruského futurismu, ani z německého expresionismu, ale spíše z poezie francouzské a hlavně z domácí folklórní a kulturní (romantické) tradice, má blíže k našim „devětsilákům“ než kterýkoli jiný z polských básníků meziválečného dvacetiletí.
Czechowicz si byl této příbuznosti zřejmě sám vědom, protože jako jeden z mála sledoval soustavně současnou českou poezii a překládal básníky, kteří mu byli blízcí (Hořejší, Halas, Nezval, Seifert).
Odkaz tohoto citlivého člověka, jenž tragicky zahynul v prvních dnech 2. světové války, se však neomezuje jen na jeho vlastní dílo. Czechowicz byl, jako Halas v Čechách, patronem mladých talentovaných básníků. Proto je jeho poezie přítomna (i když přisvojena vždy jinak a originálně) ve verších Baczyńského, Szymborské, Rózewicze i ostatních současných polských autorů.
(Zdroj textu: přebal knihy "Zaklínání kamene", 1989, Odeon, Praha)
Básníku Czechowiczovi se podařilo dokonale vystihnout situaci člověka své (ale i naší) doby, který je okouzlen technikou, ale miluje přírodu, je oslněn městem, ale jeho kořeny jsou na vsi, štve se, aby stačil dynamice moderního života, ale v podvědomí se tváří v tvář válečné apokalypse uchyluje k magické kolébce bájí a pohádek.