Kniha pamětí mikrobiologa Jána Vilčeka určitě zaujme i čtenáře, kteří jinak nepřijdou do styku s vědou a vědeckým bádáním. Předkládá životní příběh zajímavý, dobrodružný, plný zvratů.
Svou knihu "Někdo se přece vrátí" převážně humorně laděných esejistických črt věnoval její autor povětšinou mezilidským vztahům včetně jejich nejskrytějších zákoutí a své mateřštině. Zúročuje přitom bohaté životní a profesní zkušenosti.
Bernhard Schlink, českému čtenáři dobře známý románem Předčítač a povídkami Útěky z lásky, se ve svém nejnovějším románu zabývá nacistickou minulostí Německa, která prostřednictvím individuálních osudů prolíná do současnosti. Napínavý příběh hlavního hrdiny je zároveň cestou k vlastní identitě.
Román slavného nizozemského spisovatele a biologa připomíná svou podmanivou atmosférou obrazy starých holandských mistrů. Cit pro vnímání přírody, jemné psychologické postřehy a intenzivní dramatické scény zajistily příběhu s autobiografickými rysy přízeň evropských čtenářů. Knihy, která byla též zfilmována, se prodalo již dva a půl milionu výtisků.
Román o nacistickém teroru a českém odboji za protektorátu vyšel poprvé v německém exilovém časopise v Londýně na pokračování od léta 1943 do jara 1944 a jeho autorem je německy píšící spisovatel a novinář, rodák z moravského Šafova Ludwig Winder...
Severní Atlantik, 2. červenec 1940. Arandora Star, bývalý luxusní parník pod britskou vlajkou, je během cesty na Newfoundland potopen. Na palubě je přes tisíc internovaných, mezi nimi i vězeň s nejasnou identitou. O zániku lodi se o 50 let později dozví mladá žena, když sleduje stopy spisovatele Gabriela Hirschfeldera, který pocházel z Rakouska a před smrtí se přiznal, že za války zabil muže...
Kniha vypráví o síle čtyř žen v nejtemnějším období Německa. Nejde však jen o nostalgický román. V knize se odráží také celospolečenská nálada popisovaného období a propracovaná psychologie postav povznáší dílo na vysokou literární úroveň.
Autor zachycuje skutečné osudy žen odvlečených po druhé světové válce do sovětského gulagu z různých koutů střední Evropy, přičemž jeho protagonistka Irena Kalaschová pochází z Československa. Umělecká výpověď o stalinských trestaneckých táborech je o to působivější, že zlo je tu pácháno na ženách, zpravidla zcela nevinných a ocitnuvších se na Sibiři často z těch nejabsurdnějších důvodů...
Lubomír Kubík zachycuje románovou formou životní osudy, a především tvorbu a publicistickou činnost Jaroslava Foglara, a to zejména ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století...
Autor znovu propracovává a myšlenkově dotahuje příznačný motiv svého díla: vztah jedince ke společnosti, do které se pro zásadní výhrady vůči její požitkářské egocentričnosti a naprosto povrchní myšlenkové uniformitě nechce zařadit. Dílo, které zřetelně navazuje na solidní realistické tradice pozdně viktoriánského románu, bychom mohli obecně charakterizovat jako svědectví tápající generace...
