Osudy prostých lidí, jejich prohry i vítězství, soužení i radosti, nectnosti i dobré vlastnosti, a především přirozenou touhu najít lásku svému srdci a štěstí - to vše můžete najít v povídkách V. Pittnerové.
Příběhy obyčejných lidí, jejich omyly i úspěchy, smutky i radosti, marné i naplněné naděje, sobectví i ušlechtilost, a především touha každého člověka - nalézt spřízněnou duši, opětovat lásku a štěstí.
Příběh hlavní představitelky Ludmilky začíná v idylickém prostředí venkovské školy. Její další životní cesta je protkána utrpením, zklamáním, nadějí, že prožije skutečné štěstí, jak je vykreslila dívčí fantazie. Poznala přepych i lidskou závist, zažila prosté lidské porozumění. Na osudových okamžicích života své hrdinky autorka dovedně přivádí čtenáře k úvahám o smyslu života, o hodnotě štěstí.
Doposoud nevydaná próza Vlasty Javořické. Vyprávění o ženách dvou generací a jejich osudech - o staré babičce, která prožila většinu života v první polovině století, a její vnučce. Vyprávění o lásce i životních zklamáních, vinách, prohrách i nadějích.
Vesnický román o členech dvou rodin, které se vypořádávají s novým soužitím.
V druhé části románu Podemleté břehy se opět můžeme začíst do osudů Andy Čepkové, hrdinky celého díla - ale zároveň do popředí výrazně vystupuje její dcera Jana. A příběh Janina manželství.
Děj začíná na konci první světové války, která u mnoha lidí znamenala ztrátu životních jistot, a pokračuje pak v letech první republiky. Doba přináší dobré i zlé, pochybnosti, prohry i zápasy. A lidé v ní samozřejmě žijí také své milostné osudy.
I v dnešní době, kdy se lidé často zajímají pouze o majetek, zatímco morální hodnoty ustupují do pozadí, má čtenářům příběh Doubravky (Vlasty Javořické) i Marcely (spisovatelčiny přítelkyně) jistě co říci. Podobně je tomu i s prózou Na rozcestí, odehrávající se v romantickém prostředí mlýna a hájovny...
Čtyři povídky o moci lásky milenecké, mateřské, rodičovské i sourozenecké, o láskyplných vztazích, které pomáhají překonat nejednu životní nesnáz. V příbězích však nechybí ani tajuplná vidění a duchové na hřbitově, jevy, jimž naši předkové přisuzovali velkou důležitost. Věřící člověk však na ně dokázal reagovat a především věděl, že za hřích musí následovat boží trest.
Venkov i malé město, dávné časy i události roku 1968 přibližují dvě dosud nepublikované prózy V. Javořické. Děj, plný nečekaných zvratů i skvělých popisů přírody, čtenáře zcela zaujme a uchvátí. Jaro, které na sebe nechalo tak dlouho čekat, konečně přišlo.
Poslání... Každý z nás má na tomto světě nějaké poslání, určitý cíl, touží zde něco po sobě zanechat. Stejně tak paní Libuše Trávníčková či Jan Sichrava – hlavní osoby prózy Vlasty Javořické. Oba – dosavadním životem zklamaní – nalézají na čas v sobě zalíbení ústící v lásku. Ale je to jejich pravé poslání, jejich pravý cíl, kterého zde mají dosáhnout?
Nejen stařenky, ale ani stařečci to nemají jednoduché. Zvlášť, pokud jsou zakřiknutí nebo zlomení těžkým životem a ne zrovna "lišky podšité a všemi mastmi mazané".
Próza "Čisté srdce" z autorčiny pozůstalosti zavede čtenáře na Vysočinu v posledních letech druhé světové války. Na selský statek přijíždí městská dívka Eva, aby dělala vychovatelku čtyřletému děvčátku...
Román V. Javořické, v němž se čtenáři a čtenářky znovu setkají s postavami knihy Čekání na jarní den. Román dramatických osudů primáře Štěpána Šindeláře a jeho rodiny - a vlastně celého městečka na Vysočině v poválečných a padesátých letech. Román o láskách i ztroskotáních, zoufalství i nadějích...
Dvě povídky V. Javořické, z nichž jedna je z pozůstalosti, doposud nikde nezveřejněná. Její děj se odehrává v lázních Poděbradech a jejich malebném okolí uprostřed májové přírody. V druhé povídce je strhujícím způsobem zachycena láska dvou žen k jednomu muži.
Jako chasník si ničeho nedopřál nestaral se o zábavu, jen šetřil a pracoval. Trápil rodiče na výměnku, honil je do práce, vytýkal jim, že neuspořili tolik, aby mohli přikoupit zpět kus bývalého majetku. Když se ohlížel po ženě, hledal jmění, proto si vzal děvče sirotka, za jehož peníze uložené v sirotčí kase koupil kus pole v sousedství, a hned od první chvíle byla u něho žena téměř otrokem.
Josef Zeman má divoké srdce a v lásce je dosti nestálý. Pro svoji prchlivost přichází o přízeň dívky Kadlinky. Když zklamanému mládenci namlouvají Žofinku, on kouká spíš po Cilince. Srdce kterého děvčete nakonec získá, se dozvíte v tomto románu V. Pittnerové.
Vášeň může povznášet do nepředstavitelných výšin, dokáže však také úplně zlomit. Dovede být krutá a bezohledná, ale i obětavá a pramenící z nesobecké lásky. O tom citlivě vyprávějí příběhy oblíbených autorů první poloviny minulého století jako V. Javořická, V. Pittnerová, K. Světlá, B. Němcová, J. Jahoda nebo V. Lužická.
Venkov i malé město, dávné časy i události roku 1968 přibližují dvě dosud nepublikované prózy V. Javořické. Děj, plný nečekaných zvratů i skvělých popisů přírody, čtenáře zcela zaujme a uchvátí. Jaro, které na sebe nechalo tak dlouho čekat, konečně přišlo.
Venkov i malé město, dávné časy i události roku 1968 přibližují dvě dosud nepublikované prózy V. Javořické. Děj, plný nečekaných zvratů i skvělých popisů přírody, čtenáře zcela zaujme a uchvátí. Jaro, které na sebe nechalo tak dlouho čekat, konečně přišlo.
Soubor povídek Dary osudu ukazuje na životních osudech dívek, ať již se šťastným nebo nešťastným koncem, nejrůznější peripetie, které dokáže připravit život na venkově i na malém městě. A ostatně nejen tam. Lidé se z povahového hlediska příliš nemění, a proto i dnes najdeme podobné typy jak mezi děvčaty či ženami, tak mezi mládenci nebo muži.
